“Někteří andělé mají místo křídel čtyři packy a kožíšek.”
Čas od času se na svém blogu snažím rozčísnou témata, u kterých si možná na první pohled říkáte: “Tyjo, tohle už je moc, o tom se nechci bavit, číst, poslouchat, možná ani přemýšlet.”
A typickým příkladem takového tématu je právě smrt našich psů. Pro většinu z nás totiž nejsou jen psem. Jsou naším kamarádem, členem rodiny, společníkem pro dobré časy i ty, kdy nám není úplně do zpěvu. A tak je naprosto logické, že jejich smrt neseme těžce.
Tohle téma se ale týká nás všech a já jsem přesvědčená o tom, že bychom smrt neměli vytěsňovat z našich životů, ale měli bychom si aspoň občas dát prostor, se nad ní zamyslet.
A to i z toho praktického hlediska.
Říká se, že když je člověk připravený, není překvapený. Asi namítnete, že na některé věci se nedá připravit. A já vám budu oponovat, že na minulý podcast “O smrti pejsků”, který jsem natáčela s veterinářkou Pavlínou Pšeničkovou mi přišlo desítky ohlasů o tom, jak vám ten podcast pomohl. Pomohl pochopit, jak může konec života našich psů probíhat, pomohl pochopit, proč nemáme psa strčit do veterinární ordinace a před eutanazií utéct, proč nemáme lhát svým dětem a že možná ani pro veterináře provádění eutanazie není taková rutina, od které by se dokázali úplně odprostit.
Už po jeho vydání jsem věděla, že chci natočit pokračování, které bude zaměřeno ryze prakticky.
- Jak mám postupovat, když mi zemře pes?
- Jaké jsou možnosti?
- Proč ho nemůžu pohřbít jen tak, kdekoliv si usmyslím?
- Co je to kafilerie?
- Co je to kremace?
- Je pohřeb pro psa šílený výmysl nebo naprosto legitimní způsob rozloučení?
- Co můžu udělat s popelem svého zvířátka?
A proto jsem se rozhodla pustit se do dílu, který jsem nazvala “Zvířecí pohřebnictví”.
Mým hostem byl Honza Šípek, spoluzakladatel Krematoria zvířat Praha, které se nachází v Praze 9 v Běchovicích a předseda Asociace zvířecího pohřebnictví.
V rámci přípravy na podcast jsem Krematorium zvířat Praha navštívila a po povídání s Honzou a prohlídce krematoria jsem si říkala “Páni…škoda že to takhle často nefunguje i v lidském pohřebnictví.”
Možná je trochu ujeté říct to v téhle souvislosti, ale nedá mi to. Natáčení tohohle podcastu jsem si opravdu užila. Je plný neskutečně praktických rad, ale také pochopení pro to, že každý vnímá smrt svého mazlíčka individuálně. Je velmi otevřený, protože i provozování krematoria pro zvířata může být opravdu náročným povoláním a mě zajímalo, jak tohle Honza vnímá. A je plný také úsměvných momentů, protože i tyhle situace je potřeba umět trochu odlehčit.
Podcast si můžete poslechnout ve všech podcastových platformách jako je Apple podcast nebo Spotify, ale také kliknutím na přehrávač:
Pokud by vás zajímalo více informací o krematoriu, mrkněte na web Krematoria zvířat Praha, nebo poboček v Plzni a Ústí nad Labem.
Líbí se vám podcasty Pejskárium a chcete je mít k dispozici ještě dříve včetně bonusů? Přidejte se do Pejskárium fanklubu na Herohero!