terkaTellington TTouch, TTouch doteky, TTtouch metoda, zklidňující bandáže, Linda Tellington Jones – pod všemi těmito pojmy k vám možná během vašeho fungování se psem tahle metoda přišla. A možná jste vůbec nevěděli, co se pod nimi skrývá, možná jste si mysleli, že je to nějaká alá zázračná práce se psem nebo kouzla a čáry.
Já to mám naprosto stejně a proto jsem si pozvala k dalšímu rozhovoru jedinou certifikovanou TTouch trenérku v České republice – Martu Mannelovou.
Vzniklo z toho neskutečně zajímavé povídání plné spousty aha momentů, našlapané řadou velmi zajímavých informací a pohledů.
Takže jestli máte jen trochu chuť se dozvědět víc, určitě si tenhle rozhovor pusťte, třeba při úklidu nebo procházce s pejskem. Jsem přesvědčená, že nebudete litovat.
Co všechno v rozhovoru s Martou řešíme?
• co je to vůbec metoda TTouch, jak a kde vznikla
• jak se k tomu dostala Marta a proč je v ČR zatím jedinou certifikovanou trenérkou
• kde všude se TTouch využivá a jak vypadá konzultace
• jak vypadá správná bandáž zklidňující bandáž a co je důležité dodržovat
• jaký je rozdíl mezi TTouch doteky, bandážemi a vodícími technikami
• jestli by psi měli nosit spíše obojek než postroj
Jestli máte apple, podcast si můžete pustit tady, najdete ho taky na Spotify nebo klikněte na přehrávač:
Kde všude se dál vzdělávat o Tellington TTouch:
- česká stránka na Facebooku
- česká FB skupina
- kniha TellingtonTTouch v češtině
- worskhop vodící techniky 29.2.2020
- workshop doteky a bandáže 21.3.2020
- workshop vodící techniky 18.4.2020
- Stránka v angličtině
- Youtube kanál
- Kanadský youtube kanál
O T-Touch metodě jsem slyšela prvně na kurzu Pavla Bradáče. V podcastu se mě hodně dotklo to téma, že čím se víc člověk zajímá, tím více je ve výchově zmatený a neznalý. A že každý pes je jiný a důležitost toho, jak psi reagují na procesy, které se dějí uvnitř nás. Před pár týdny jsem po návštěvě cvičáku probrečela odpoledne. Hrozně se ve mě praly ,,zkušenosti zkušenějších” a moje snaha a později neochota přistoupit na škubací metody. Měla jsem pořádný vnitřní boj a později výčitky, co jsem tomu psu byla ochotná udělat pod tlakem cvičáku (a ve snaze nevypadat jako špatný psovod před ostatními). Srovnala jsem si to doma naštěstí ještě ten den, a řekla jsem si, že takto už ne. Chybami si dá člověk asi největší lekce. Od té doby k puberťákovi přistupuju jinak a vidím, že už během tří týdnů jsme se trochu změnili my oba. A hlavně jsem si řekla ,,nesmím koukat, co si o nás myslí ostatní psovodi”. můžu si vzít si z ostatních to dobré, ale jet podle sebe a své intuice a vnímání svého psa. A i cvičákový výcvik pojmout po svém, minimálně v přístupu ke vztahu já a pes. Empaticky a intuitivně. A přitom nohama na zemi. Ten podcast mě opět jen utvrdil v tom, že to je cesta, po jaké chci jít. Díky za něj a holky díky za to, že jste i tohle téma popelu / másla na hlavě otevřely tak otevřeně!