V posledním roce se ze zřejmých důvodů roztrhl s online kurzy výcviku psa pytel. Nevyzkoušela jsem sice všechny, ale absolvovala jsem několik webinářů a online kurz výcviku psů od Roberta Zlochy, o kterém bych vám dneska ráda pověděla. A při té příležitosti jsem se rozhodla dát vám pár tipů, jak k výběru online kurzu přistupovat, abyste si z něj odnesli maximum a posunul vás ve výchově nebo výcviku pejska dál.

 

co chci svého psa naučit?

Ujasnit si hned do začátku, jaká máte očekávání, je naprosto klíčové. Jestli máte doma štěňátko nebo mladého psa a tak trochu tápete s celou řadou věcí a prvků základní výchovy psa parťáka, bude pro vás všeobecný kurz určený právě pro takové pejsky ideální. Jestli ale máte psa se specifickým problémem, se kterým si nevíte rady, možná budete muset pátrat po něčem specifičtějším.

kdo to dělá

Pojďme si to říct narovinu, v České republice nefunguje žádný oficiální systém na vzdělávání trenérů psů. Zatímco učitelem dětí se nemůžete stát jen tak, protože jste se rozhodli, trenérem psů v podstatě ano.
A tak rozklíčovat, kdo skutečně „stojí za to“ je někdy trochu oříšek. Znám spoustu lidí, kteří „dělají kynologii už 30 let“, ale délka jejich praxe je tak jediné, čím můžou v propagaci svojí práce operovat, protože jinak se za těch 30 let neposunuli a jejich metody bývají někdy zastaralé a neetické.
Pro mě osobně je důležité nejen to, jak dlouho se psy ten který člověk pracuje, ale především, zda má otevřené oči a mysl, dál se vzdělává, ideálně ve světovém měřítku a neustále se posouvá a přehodnocuje svoje postupy v souladu s novým poznáním.
Říct já vím všechno, všude jsem byl a se vším vám poradím totiž za mě není frajeřina. Frajeřina je přiznat, že možná znám člověka, který by s tímhle konkrétně dokázal poradit líp nebo že jsem na něco změnil/a názor. Když byla Wikča mladá, netahání na vodítku jsem ji po instrukcích na cvičáku odnaučovala stylem „škubni, ale hlavně pořádně, ať si to zapamatuje“. Dneska bych si za to nafackovala, ale nehodlám tvrdit, že jsem to nedělala. Dělala. A bylo to mimochodem k ničemu :-D.
Ve výcviku face to face je tenhle bod možná jasnější, ve vzdělávání online se ale může trochu ztratit mezi řádky. A proto považuji za důležité na tomhle místě vypíchnout, že i když vybíráte člověka, od kterého si kupujete nějaký online produkt, snažte se ho aspoň trochu poznat. Využijte možnost ukázky nebo demo verze kurzu, sledujte trenér na sociálních sítích, vygooglete dané jméno, přečtěte si od něj nějaké články, rozhovory apod. Zkrátka snažte se zapátrat, zda je tohle osoba, od které se chcete učit a které chcete důvěřovat při svojí cestě s vaším pejskem.

 

co jsem ochoten  investovat já

Finanční investice je sice podstatná část, zvlášť pokud se jedná o nějaký komplexnější kurz.

A když tak nad tím přemýšlím, často u sebe na sociálních sítích doporučuji nákladnější věci, málokdy sdílím hračky pro psy od no name firem, které vydrží chvilku, stejně to mám i s další výbavou a ruku na srdce, ani třeba právě Robertův kurz není úplně za hubičku. V tomhle směru jsem ale prostě postupem času došla k tomu, že raději budu mít doma míň věcí, ale kvalitnějších a stejně to vidím i s tréninkem psů. Jestli si mám vybrat, zda půjdu se svým psem na místní cvičák, kde je 15 psů ve skupině, za 10 lekcí dám tisícovku a možná z toho nebude téměř žádný efekt nebo si můj pes ještě prohloubí nějaké zlozvyky, radši tu tisícovku vezmu a půjdu na individuální lekci ke skvělému trenérovi.
Hlavní práce totiž stejně vždycky spočívá na mě. A tak musím počítat s tím, že pokud chci vidět výsledky, musím jít do jakéhokoliv online kurzu s tím, že jsem ochotná/ý se aktivně zapojit a věnovat tomu čas i mimo sledování kurzu. A že toho času není málo.

 

Co online kurzy neudělají?

  • neudělají z mého psa perfektně vychovaného jedince jen tím, že já se podívám na kurz a pak to nijak neaplikuji do praxe
  • nezaručí mi instantní řešení jakéhokoliv problému bez toho, aniž bych se sám / sama zamýšlel/a nad tím, odkud ten který problém pramení, pokud nám něco nejde
  • nezmění mého psa ze dne na den, i kdybych všechno aplikoval/a okamžitě a 100% správně, vždy je to o cestě, po které kráčíme každý jinak dlouho a za jiných podmínek – pokud mám třeba špatně socializovaného psa z hrozných podmínek, musím počítat s tím, že výcvik zabere zřejmě delší dobu než se štěnětem borderky ze skvělé chovatelské stanice (nerada generalizuji, tak to jen pro příklad)

Moje zkušenost s kurzem od Roberta Zlochy

Jak jsem psala na začátku, osobně mám co se týče komplexních kurzů zkušenost jen s jedním, a to právě od Roberta. Uznávám, měla jsem trochu upravenou startovací pozici, protože Roberta znám už celkem dlouho. Začalo to tak, že byl na obou Pejskárium konferencích, pak jsme se nějakou dobu sledovali na Instagramu a pozvala jsem ho do podcastu o socializaci. Ten se mimochodem dodnes drží na prvních příčkách poslechů, a to naprosto zaslouženě.

Potom jsme spolu zorganizovali dva webináře, následoval další podcast, tentokrát o pěti věcech, které vám na cvičáku neřeknou. A tak jsem viděla, jak pečlivě přistupuje k přípravě a jak i mě bedlivě kontroluje, aby byl výsledek co nejlepší. Co si budem, občas je to až blázen :-P. Ale pro nás, konzumenty Robertova obsahu, je to jenom dobře. Jeho kurz je totiž díky tomu vyladěný do posledního detailu a hlavně profesionálně zpracovaný. Je rozdělený na 10 týdnů a jestli budete mít roupy zhlédnout ideálně všechno najednou, doporučuju vám se udržet a postupovat fakt tak, jak je kurz na designovaný, dává to totiž opravdu smysl. Jednotlivé týdny vždy obsáhnout několik témat / cviků  vysvětlených názorně na videích se spoustou různých pejsků a taky tam najdete delší povídací část . Robert mluví i o nejčastějších chybách a součástí kurzu je taky slovníček pojmů, kde je další hromada cenných informací ideálních především pro začátečníky. Co se mi moc líbí je, že přestože je kurz obsáhlý, není tam milion kravin, ale spíš spousta věcí, rad a tipů, které všechny vedou k solidnímu základu, který by měl umět každý pes. Stručně, jasně, názorně. Kurz má verzi pro štěňátka / pro puberťáky a dospělé psy / pro trenéry. Základ je vždycky stejný, ale nabaluje se na něj vždy další materiály určené právě pro konkrétní cílovou skupinu.

Probírá se v něm např. tahání na vodítku, hry a postupy na zlepšení přivolání, sebeovládání, uklidnění psa, zastavování před cestou a další praktické věci.

Navíc máte přístup do uzavřené skupiny na Facebooku, kde pak můžete konzultovat svoje dojmy i případné nejasnosti, poradit se, pokud vám některý cvik nejde apod. Tohle spojení s komunitou, kde se smísí lidé s různě starými psy i dalšími trenéry, kteří si kurz koupili mi přijde taky super.

Suma sumárum, ač jsem online vzdělávání ještě dva roky zpátky trošku podceňovala, s přílivem schopných lidí a s ohledem na to, že jsem se i já rozhodla trošku zabrouzdat do online vzdělávání více do hloubky, můžu vám ho vřele doporučit. Práci naživo samozřejmě nic nenahradí, ale pokud máme kvalitní informace ještě předtím, než se pustíme do výcviku  výchovy psa “zkusmo”, může to opravdu razantně změnit situaci i výsledky.

A když mluvíme konkrétně o tom Robertově kurzu, z mého pohledu rozhodně nešlápnete vedle, ať už zvolíte jakoukoliv verzi. Přístup ke kurzu máte dva roky, takže pokud ho třeba chcete pro dospěláka, ale plánujete v bližší době i štěně, běžte rovnou do té vyšší verze, informace, které tam jsou shrnuté, se vám budou stopro hodit!

Robertův kurz najdete > tady <, pro další tipy a moje dojmy nejen ze vzdělávání o psech se mrkněte na Pejskárium Instagram:

 

 

 

Článek vznikl ve spolupráci s Robert Zlocha – Psí trenér, kterému tímto moc děkuji za podporu, protože spolupracovat s těmi, které podporujete s radostí je prostě paráda!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.